11.2.2018
Zdvižený prst - dorazí nebývalé vyvrcholení zimy?
Jestli si pamatujete náš první příspěvek 8.2., kde se psalo, že meteorologové z Německa předpokládají, že by velkou část Evropy mohla pohltit opravdová zima, tak to i dnes stále platí. Nebude to ale taková klasická zima, kterou všichni známe.
Pojďme si o této poměrně vzácné situaci něco říci. V první řadě si musíme uvědomit, že je tu velká pravděpodobnost, že cca poslední týden v únoru a začátek března může mít mnoho tváří. Jde o to, že nastává velice náhlé stratosférické oteplení.
Co to znamená?
Čas od času (v průběhu jednou za několik let) dojde ve stratosféře, zhruba 25-35 km nad zemí, k velice prudkému oteplení z obvyklých cca -80 °C klidně i na nějakých cca 0°C. To vše ale v rychlém čase.
Na místě polárního víru (vortex) neboli rozsáhlé tlakové níže nad severní polokoulí, která je pohonem běžné povětrnostní cirkulace s prouděním vzduchu od západu k východu, se pak usadí tlaková výše. V té je směr proudění opačný, po směru hodinových ručiček, tedy – má-li střed nad Arktidou – od východu k západu. Tento stratosférický jev označovaný jako major warming má pak dramatické důsledky i na povětří v troposféře, tedy na „naše“ počasí, kde se podobným způsobem projeví s odstupem několika dní.
Pohon západního proudění zhasne
K major warmingu velmi pravděpodobně dojde v polovině února, v důsledku se pak „otočí“ stratosférické proudění ze západního na východní.
Co přesně se stane s polárním vírem v nižších hladinách atmosféry, budou předpovědní modely ještě v nejbližších dnech zpracovávat, a lze tedy čekat výkyvy. Téměř jisté však je, že se rozvlní, anebo dokonce rozpadne. Polární vortex je „zásobárnou“ arktického ledového vzduchu a v případě „narušení“ se tento vylije směrem k jihu. O tom, že polární vír bude v potížích, vypovídá předpověď indexu arktické oscilace (AO), který by se měl propadnout hluboko do záporu.
Jak se projeví tzv. narušená cirkulace
Na severní polokouli je typické západní proudění, poháněné tlakovou níží (polárním vírem) nad Arktidou. V případě tzv. narušené cirkulace je vír „zdeformován“ nebo přímo rozdělen tlakovými výšemi, které zablokují západní proudění a podle jejich polohy se pak Evropa dostane nejčastěji do severního, východního, výjimečně i jižního proudění. Typicky vznikne tlaková výše nad Atlantikem nebo nad Skandinávii – v obou případech to znamená „zimu“ pro Evropu. I zdánlivě nepatrné změny v poloze tlakových výší ale mohou mít zásadní dopad na teplotní poměry – pokud by se například tlaková výše „nešťastně“ usadila ve východní Evropě v napřímené poloze, postavila by Evropu do teplého jižního proudění.
Zatím se (11.2.) zdá, že extrémní mráz našemu území nehrozil, ale o to více by se dalo očekávat sněžení. Uvádíme a zdůrazňujeme, že je to první předpoklad, kdy model GFS uvádí, že by mělo napadnout okolo 20.2 a dále velké množství srážek/sněžení. Ale to se ještě bude x krát upřesňovat.
Třeba 9.2. modelové předpovědi ukazují pro velkou část Evropy a také naše území hodně mrazivé teploty. To již dnes neplatí. Druhý snímek ukazuje (červená šipka), že od SV/V mrazivé počasí (díky tlakové výši) a tlaková níže (modrá šipka) a tedy spouštěč dostatku srážek.
Proto tuto situaci jistě budeme upřesňovat v dalších dnech.
Zdroje: wetterzentrale.de, snow.cz, wetteronline.de
